Rozkoš v oblacích
Španělská legenda Pedro Almodóvar po letech psychologických sond do těch nejtemnějších koutů lidské existence natočil film, u kterého si divák oddechne. Konečně! V hlavních rolích se znovu potkávají ženy a gayové, kteří budou bezpochyby tvořit i většinu nadšeného publika Rozkoše v oblacích (Los amantes pasajeros).
Možná je to odměna za všechny na vlákna rozpitvané nedokonalosti, nespravedlnosti, úzkosti a problémy, kterým se Almodóvar posledních 10 let urputně věnoval. Možná jen chtěl, lidé z kina odcházeli s úsměvem. V každém případě – gracias!
Pedro Almodóvar dobře rozumí feminitě i homosexualitě a z komplikovanosti obojího si vytvořil trademark. Za zmínku stojé legendární snímky jako Ženy na pokraji nervového zhroucení nebo Zákon touhy, z novějších potom Volver a Špatná výchova.
Příběh Rozkoše v oblacích, první komedie od již zmíněných „Žen“, plyne přehledně v jedné linii, optimistické retro kulisy letadla baví od začátku do konce a žádná z postav není ta hlavní, fatální a jediná. Film je složen z epizodních rolí, které se propletou v úsměvné klubko osudů náhodně se potkajících v byznys třídě 10 kilometrů nad Toledem. Nebo v kokpitu.
Všichni jsou fantásticos – krásně upravené ženy různých věkových kategorií a netradičních profesí i naprosto průměrně vypadající gayové-stevardi. Všichni svorně hledají manžela a diváci nějak tuší, že ho jednou – možná i během tohoto filmu – určitě najdou.
Krátké cameo dvou nejúspěšnějších španělských herců své generace diváky pozve na palubu airbusu 340 a šílená jízda, pardon, let může začít.
Uvolněná nálada i estetika Španělska 80. let, sex, spousta alkoholu, drogy a „spící“ economy class naštosovaná v úzkých řadách, která do děje nijak nezasahuje, sice navozují atmosféru povrchní bláznivé komedie, ale do pozlátka je vryt hlubší význam.
Každý záběr na noviny, každá politická zmínka, ba i ti uspaní „chudáci“, jsou odkazy na současnou španělskou společenskou realitu. Almodóvar film označil za svůj vůbec nejpolitičtější, a asi i proto si vybral jako žánr frašku.
Jenže právě zde naráží jeho záměr na hlavní charakteristiku filmu i nevýhodu zároveň – humor a postavy jsou všechno, jen ne maskulinní. Kdo s přítelem absolvoval mučení žen nad 25 let jménem Spring Breakers, může ho vzít na oplátku na Rozkoš v oblacích.
Smích žen nekončí ještě hodinu po filmu, zatímco partneři si během něj třikrát odskočí na záchod, na cigaretu, na čaj. A když už všechny možnosti úprku vyčerpají, budou frivolní dialogy v kokpitu sledovat asi se stejným požitkem, jako když se před vámi hodinu a půl natřepávaly prdelky ve slowmotionu na Skrillexe.
Publikováno: 13. 6. 2020
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
