Home / Life & style  / Living  / Rozhovor se Zuzanou Boehmovou

Rozhovor se Zuzanou Boehmovou

Pochází z Malé Strany. Nyní žije a pracuje v New Yorku. Studovala na FSV UK a na Johns Hopkins University. Pracuje střídavě pro OSN a pro Světovou banku, se zaměřením na země

  • Pochází z Malé Strany. Nyní žije a pracuje v New Yorku.
  • Studovala na FSV UK a na Johns Hopkins University.
  • Pracuje střídavě pro OSN a pro Světovou banku, se zaměřením na země Blízkého východu a Afriky.
  • Většina jejích projektů se týká ženského zdraví, přístupu k antikoncepci, a přístupu mladých lidí ke zdravotním službám, a prevence násilí na ženách.

Co Vás přivedlo do New Yorku?

Zapsala jsem se na magisterské studium do USA, dostala jsem se na školu ve Washingtonu, D.C. (John Hopkins). Po škole jsem dostala krátkodobé pracovní vízum, což se dělá standardně pro absolventy určitých oborů, a naštěstí se mi celkem rychle povedlo najít práci. New York se mi vždycky líbil mnohem víc než Washington, takže jsem se tam přesunula, hned jak se naskytla první příležitost.

Předtím jste v Čechách psala, a občas stále píšete, pro zdejší lifestylová média. Můžete srovnat prostředí českých lifestylových médií s těmi zahraničními?

Bohužel mám jen zkušenost s psaním z Česka, v zahraničí jsem v lifestylových médiích nepublikovala. Takže to vím jen z doslechu. Hlavní rozdíl je v obrovské konkurenci, a v tom, že lidé dlouho pracují v časopisech na stážích zadarmo nebo za hrozně málo peněz, než se naskytne šance se uchytit.

Rozhovor: Julia Chochola

Pracujete pro Světovou banku, vidíte v rozvojových zemích hodně utrpení. Jak tento fakt snášíte? Co podle Vás může jednotlivec udělat, aby se žilo na světě líp?

Nesnáším ho moc dobře. Nedaří se mi být vůči tomu imunní. Utrpení se týká hlavně žen, všechnu bídu co si představíme, mají ony ještě horší. A taky dětí. Dělat lze lecos, třeba podporovat zboží fair trade, přispívat charitativním organizacím (ja se vyhýbám těm náboženským, nevěřím jim). U nás dělá dobrou práci Člověk v tísni. No a taky volit si zastupitele, kterým to není jedno, zajímají je lidská práva, ne jen „práva“ českých společností na export. A zastupitele, kteří propagují obchod s rozvojovými zeměmi, místo obchodu třeba jen s ropnými společnostmi.

Rozhovor s ředitelkou Finále Plzeň 2016

Práce pro Světovou banku a lifestylová média jsou diametrálně odlišné vesmíry. Nepřipadá Vám pak nablýskaný svět plný krásných věcí naprosto zbytečný? Jak se s tím osobně vyrovnáváte?

Ani ne. Pokud člověk nežije jen tím, tak s tím nemám problém. Je to hezký únik od tragédií světa.

Jak vnímáte feminismus jako dcera známé české feministky docentky Barbory Osvaldové. Je stále potřeba?

Podle mě pořád moc potřeba je, ženy jsou diskriminované na pracovním trhu, vydělávají za stejnou práci mnohem méně peněz, je přehlíženo domácí násilí a obtěžování, politici a církve se snaží regulovat věci, do kterých jim nic není, jako například právo ženy na interrupci. Trápí mě i práva nesezdaných žen a mužů versus takzvané tradiční rodiny, práva leseb, práva jednotlivců na umělé oplodnění a adopci… Je toho spousta.

Rozhovor s Tobiášem Jirousem a Marcelou Linkovou

Jaká je nejlepší kariérní rada, kterou jste dostala?

Nesnažte se být dobří ve všem. Když se naučíte dělat dobře věci, které nesnášíte, stanete se na ně pak nedopatřením v kanceláří vyhledávanými experty. No a pak taky to klasické: nebát se a nekrást.

Brzy vás čeká svatba, lze mít rodinu i kariéru, nebo vždy jako žena musíme udělat nějaký kompromis?

Abych se přiznala, ještě nevím. Ale mám pocit, že hrozně moc záleží na výběru partnera. Když kompromisy a změny dělají oba, ta změna pak není tak dramatická a ženu to pak míň bolí. Znám z New Yorku příklady, kde to moc dobře funguje, a kde mám pocit, že oba přispívají rovným dílem. V důsledku se pak o dost míň štvou.

Jaké vlastnosti musí žena mít, aby byla tak úspěšná jako Vy?

Já nejsem nijak výjimečně úspěšná. Ale člověku nesmí vadit změny, musí být flexibilní, nerozhodnout se, že v jeden moment všechno končí, a nic mimo zajeté koleje už nebude.

Máte nějaké motto?

Žádný úderný slogan bohužel po ruce nemám, ale snažím se co nejvíc to jde vždycky vžit do toho druhého a představit si, čím asi prošel. Lidi žijou nejrůznější životy, a je potřeba je hned nesoudit.

Kde teď budete žít?

To je bohužel téma, které s přítelem nemáme dořešeno a trápí nás skoro každý den. Žijeme zatím v New Yorku, ale i on je cizinec, takže nás to táhne na tři různá místa, a máme pocit, že doma nejsme vlastně nikde, ale líbí se nám to leckde. To je velký problém mezinárodní kariéry, zjistíte, že všude je něco dobrého, ale máte pořád výčitky, že nejste dost s rodinou. Moje práce je dost flexibilní, takže se do Prahy dostanu často a udržuju tu vztahy, co to jen jde.

 

malawicongo

malawi 2

Egypt

egypt 2

Zákon Helena: rozhovor s herečkou a režisérkou Petrou Nesvačilovou

anit@fashionbook.cz