Home / Journals  / Kitti  / Rozbité dušičky všude kam se podíváš

Rozbité dušičky všude kam se podíváš

Dušičkový fejeton pro všechny, které přestalo bavit se trápit.

Po minulém fejetonu, kdy jsem hrdě napsala, že dospělí jedinci nemusí dělat nic co musí, jen to co mají rádi … jsem se zhroutila. Takhle, napsat ta slova byla jedna věc, ale žít je – to je věc druhá. Napsané slovo funguje jako kouzlo a je zbytečné se proti němu bouřit. Proto jsem musela vymyslet, jak svoje motto sepsané pro vás uskutečnit i pro sebe. 

Vydala jsem se do Německa, kde mě čekal týden meditací nad sebe samou a bolestivá akupunktura. Nejdříve jsem byla vystavena vyšetření, kde mi bylo sděleno, že jsem prostě citový mrzáček a se zdravím je to taky na štíru. Nic co bych už dlouho nevěděla, jen jsem svůj stav poměrně dlouho ignorovala. Změnilo se to až ve chvíli, kdy jsem vyjela na Azory a při výstupu do kopce jsem myslela, že přijdu jak o nohy tak o duši. Uvědomila jsem si, že bych tyto stavy asi neměla prožívat tak brzy a začala jsem se trápit. To je takový můj obvyklý způsob řešení: začnu se nepřiměřeně trápit, místo abych zakročila. A tak se stalo, že moje tělo je tak zavodněno, že udělat dřep, je pro moje klouby jako přeplavat oceán.

 

DSCN4453

 

Když jsem si v Bavorsku lehla do peřin a zavedli mi každé ráno i večer jehly, myslela jsem si, že se zblázním.

Měla jsem pocit, že do mě řežou, v bodech, které se týkají lásky, vztahů, smutku, úzkosti i slinivky. Rozjímala jsem v bolesti, velkou úlevou byla meditativní hudba. Neubránila jsem se úsměvu nad čínským prozpěvováním.

Úsměv ale poněkud ztuhl, když čínština přešla v angličtinu a já rozuměla textu, který se týkal sebelásky. Nemohla jsem ani kroutit hlavou a zvednout se, abych našla ovladač a vypnula to. Jakmile jsem udělala pohyb, jehly mě zabolely tak silně, že jsem skoro vyjekla. Tak mi nezbylo nic jiného, než poslouchat slova o sebelásce, kterou jsem si celý život odepírala.

 

obrázek 1

 

Náhle jsem z chodby slyšela majitelku domu, moji lékařku, jak domlouvá svojí kočce : proč ještě nesnědla svoje granule? Achjo, budu muset zajet pro kočkolit, copak si kočička neumí dojít ven? Pode dveřmi do pokoje čichala fenka Aura. Viděla jsem její stín pode dveřmi, chtěla za mnou protože jsme se měly moc rády. Za okny zářil mohutný měsíc a já se rozbrečela. Ne nijak hystericky, ale tak pokojně. Tekly mi slzy po tvářích a s každým výdechem jsem cítila, že jsem na začátku všeho.

Další zkouškou pro mě byl bazén. Neměla jsem sebou plavky a musela jsem si úbor půjčit. Beyoncé by ze mě měla radost: vykrojené boky a volány, ale já šílela. Moje obvyklé plavky se podobají úborům ze třicátých let, kdy žena neměla moc práv. Když jsem se procházela kolem bazénu, snažila jsem si alespoň v hlavě představit, jak krásná bych mohla být.

Neuvěřitelným překvapením pro mě bylo, když mi tamní plavci vyznávali uznání pomrkáváním a otáčením hlavy. A nutno uznat, že oni rozhodně nebyli k zahození. Už dlouho jsem si totiž neuvědomila, že bych mohla být objektem zájmu pro muže. Vážně, teď nelžu.

Bylo tam i venkovní plavání. Přes noční nebe se valila mlha z Dunaje. Úplněk mi do hlavy málem vypálil znaky a já splývala na vodní hladině. Byl to jeden z nejlepších zážitků poslední doby. Myslela jsem na svoje kamarádky v Praze, jak jsem vděčná za to že je mám. Na svého přítele, který na moje oznámení, že zadržuji patnáct kilo vody, jen řekl: Patnáct? A to mi nepřijde. Kdo by ho nemohl milovat? Na mojí mámu, na všechny ty lidi, kteří mě mají rádi takovou jaká jsem. A dle pravidel Bridget Jones, je to to pravé ořechové. Ta skutečná rodina.  Nehledě na to, že se mnou na ozdravný pobyt jela moje teta, se kterou jsem nikde nebyla deset let. Rodinné spory. Povídaly jsme si celé hodiny, plavaly spolu za měsíčku.

 

obrázek 2

 

Po týdnu v Bavorsku, kdy jsem pravidelně jedla i vařila, chodila na procházky kolem Dunaje, nedělala nic než spala (knihy i počítač zůstaly zavřené), jsem se o krůček posunula dál. A odměnou mi bylo, že jsem na dva dny viděla svoje kotníky a že mi vyrostla druhá osmička a třetí se klube. Dle čínské medicíny, to znamená, že jsem se vydala svoji správnou cestou.
Možná budu o něco moudřejší, možná přestanu štvát svoje tělo proti sobě. Možná budu trochu méně rozbitá duše.  Možná dělám konečně něco správně. Sama pro sebe.

 

obrázek 4

killik@seznam.cz