Ostrava, Pecho!

27. 1. 2016 Rubrika: Life & style Štítky: , , , , ,

Sdílet: Facebook Twitter

text: Anit
photo: Petr Gavel, archiv autorů

Co mám v životě nejradši? Pozorovat, jak se plní moje sny. Obsesivně jsem si přála prezentovat na Pecha Kuche. Pořád mám pocit, že se v Čechách moc nesluší mluvit nahlas o tom, co děláte. Jenže mě nebaví sedět v koutku a předstírat, že na sebeprezentaci mi nezáleží. Ráda mluvím před lidmi. Kdo je bez viny, ať první hodí kamenem. Nebo Instagramem.

 

Předveďte 20 obrázků, na každý máte 20 vteřin. Celkem 6 minut a 40 vteřin, kdy musíte říct vše, co potřebujete. Takový formát prezentací vymysleli dva architekti z tokijského studia Klein-Dytham Architecture. Pecha Kucha Night znamená v překladu Noc tlachů.

DSC_0121

Na první Pecha Kuche jsem byla před třemi lety v Plzni, kde jsme s kolegyní Hankou a režisérem Štěpánem Fok Vodrážkou představovali třeba tohle. Byl to nezapomenutelný večer, ještě jednou díky týmu plzeňské Pechi.

 

Před měsícem jsem měla to štěstí, že jsem se měla jako osoba představit publiku ostravské Pecha Kuchi. Ráda mluvím před lidmi, to jste asi pochopili. Ještě radši se před nimi směju. „Já jsem pozvání na takovou prezentaci odmítla, netroufám si na to,“ řekla mi moje známá, talentovaná módní návrhářka. V ten okamžik mi ztuhnul úsměv.

DSC_0017

Ale protože kritérium mé práce i volného času určuje především míra zábavy, mávla jsem nad tím po chvíli rukou. Nervózní jsem začala být až v předsálí největšího ostravského kina Luna. Naštěstí jsem se vrhla hned do lůna workshopu Loono. Během mačkání a hledání nádorů v umělohmotných prsech a varlatech jsem si uvědomila, že i když budu trapná, budu se hrbit, moje projekty nikoho nezaujmou a obecenstvo bude během mých 6 minut slávy surfovat na internetu, mám se skvěle.

3-1

Moderátor večera Belgičan David, který je zároveň majitelem zdejší populární kavárny La Petit Conversation (místní jí neřeknou jinak než LaPeCo), dokázal během chvíle rozesmát sál. Pomyslela jsem si, že je tu mnohem uvolněnější atmosféra než na jiných uměleckých exhibicích, kde místo piva a smíchu cítíte přiškrcená ega a notnou dávku pohrdání. Jasně, že byste to udělali a řekli líp než ten chudák, co zrovna koktá na podiu. Určitě.

4-1

Každý z prezentujících měl projekt, který si zaslouží pozornost. Online galerie současného umění Art Banana mi odhalila, že si u nich můžu koupit nejen obrazy nadějných tvůrců, ale také úžasné umělecké omalovánky, které mi osobně zlepšily kvalitu života.

omalovanky-1024x781

Zásadním způsobem ovlivnit sociální aspekt města pomáhá zas projekt Pragulic, který mění naše stereotypy o lidech bez domova.

12046580_940149332706316_9098730251331761818_n

Dojetím jsem kníkala, když se na scéně s šicím strojem objevil projekt Panenkárna. Mají  slogan: dáváme fantazii život. Nepřehání, pošlete jim vy nebo vaše děti nákres své hračky a oni ji vyrobí.

10982482_523260331146497_5313586458518069948_n

Klobouk dolů před výtvory Sofye Samarevy, co je teď nominována na Czech Grand Design.

12417836_900077140100023_3205400837012832200_n

Být se všemi ostatními prezentujícími na jedné akci pro mě byla čest, inspirace a radost. Když jsme táhli nočním městem s energickými a produkčně schopnými organizátory Pecha Kuchi, co jsem znala několik hodin, ale měla pocit, že jsou to staří známí, byla jsem uvolněná a šťastná. Připadala jsem si jako v začátcích Fashionbooku, kdy jsme jen tak „dělali věci“, nic za ně nečekali a všechno nám vycházelo.

DSC_0205

Noc v Ostravě byla magická. „Je hodně poznat, že jsme z Prahy?“ ptala jsem se v obavách ze svého dialektu barmana v jedné z našich štací. „Stačí, když za všim řekneš p*čo a bude to v pohodě,“ usmál se na mě chápavě.

 

Díky Ostravo, bylas na mě hodná. Mám zas chuť dělat věci.

DSC_0216

Sdílet: Facebook Twitter