Home / Life & style  / Fashion  / Jak těhotenství mění můj styl

Jak těhotenství mění můj styl

Haleny a legíny sice útočily mocně, ale Lucie Kratochvílová se jimi nechtěla nechat porazit.

Jsem milovnice eklektického stylu a móda je mi vášní, i přirozenou součástí mého já. Vždycky jsem si myslela, že až jednou budu těhotná, nepřipustím, aby se na tom cokoli změnilo. V mých představách jsem byla jako Pernille Teisbaek, Leandra Medine nebo Pandora Sykes – sebevědomá, ve všech těch outfitech kombinující zdánlivě neslučitelné, do kterých tentokrát zakomponuju ještě rostoucí bříško a pojede se dál. Ale znáte to – člověk míní…

Na všechny své krásné představy jsem narazila už v prvním trimestru, překvapená, jak moc se mění mé tělo. Jako bych jen z dálky přihlížela tomu, že jsem co druhý týden musela kupovat větší podprsenku (pro někoho, kdo pro ně i předtím musel kvůli ehm, nestandartním rozměrům, do M&S, bylo zrovna tohle dost děsivé zjištění). Že na rozdíl od holek, co nemůžou vidět jídlo a první měsíce hubnou, já měla na konci třetího měsíce nahoře skoro tolik kilo, co se doporučuje za celé normální těhotenství. A v souvislosti s tím v mém oblékání vyvstala jediná potřeba – schovat se. Soustředila jsem se na své obavy, na zdraví a to poslední, na co bych v tu dobu myslela, bylo co si obleču.

Když se to po čase změnilo a já se dostala do svého obvyklého fashion rozpoložení, přišlo další kruté zjištění – do NIČEHO jsem se nevešla. Ale já se nechtěla nechat porazit, nechtěla jsem vyrazit do Lidlu pro těhotenské legíny a široké haleny. Ještě prosím ne. Nebudu jako ostatní. Zjistila jsem, že s trochou trpělivosti seženu i v normálních kolekcích zajímavé šaty, které mi nebude líto kupovat s tím, že jsou jen na jednu sezónu. Chvíli to fungovalo, ale ideálně jsem se pořád necítila.

Za co jsem vděčná, je smíření posledních měsíců. Se sebou i se všemi změnami. Dokonce jsem si to, jak teď vypadám, začala užívat. Najednou odpadla touha vymýšlet nové extravagantní kombinace a dát světu najevo, že mě jiný stav nijak neovlivnil. Připadám si ženštější a světe div se, možná i krásnější, než kdy dřív. Ne, neběžela jsem pro CROCSY (i když pro ty legíny nakonec ano). Zase jsem se našla v minimalismu, který nejlíp dokáže podtrhnout přirozenou krásu – i to už si troufám říct.

O čem je teď můj šatník? O kvalitních materiálech. Nesmrtelné černé. Elegantních doplňcích, dvou párech lodiček na nižším širokém podpatku a jedněch dobře sedících černých slim džínách. Těch, ke kterým jsem dřív měla skoro odpor. O oversize sakách a hlavně pánských košilích. Nevím kde bych byla bez nich a na dálku tímto děkuju svému tatínkovi, který se několika oblíbených kousků kvůli mně vzdal. Cítím se fajn. A věřím, že si tímhle málem vystačím až do porodu.

Jsem zvědavá, co s mým stylem udělá mateřství. A nemůžu se dočkat!

foto: Lucie Kratochvílová

 

sindlarova.lucie@gmail.com