Jak nepoužívat skoro žádnou kosmetiku a vypadat lépe než dřív?

Timy Crofony nelze přehlédnout. Nejen proto, že velkou část jejího drobného těla pokrývá tetování. Je to dívka s názorem, „not your typical lawyer“, i když je to právnička, která pokračuje ve vzdělání na genderových studiích.

Jestli náš vzhled odráží vnitřní svět, pak ten Timin prošel velkou proměnou. Z platinové femme fatale s rudými rty a nehty je žena, která nikomu nedluží svou krásu.

Jak jsi dospěla k tomu, že nepoužíváš žádnou kosmetiku?

Dřív jsem jí používala hodně. Jak takzvaně pečující, tak dekorativní. Vyrůstala jsem v tom, že dobré je mít kvalitní produkty, ale nedošlo mi, že to neznamená drahé. Používala jsem micelární vodu, tonikum, sérum, denní krém, oční krém, noční krém, peeling masky.

Každý den jsem se líčila. Moje pleť ale nebyla stále tak dokonalá, jak slibovaly časopisy a reklamy. Kupovala jsem nové produkty a zkoušela a zkoušela.

Kvůli make-upu a pudru se pleť leskla a mastila, připadalo mi, že bez téhle kombinace nemůžu jít snad ani vynést koš. Pak mi došlo, že je do toho dávám hrozně moc peněz, že je to pozlátko a ze dne na den jsem se vším sekla.

Ohledně péče jsem se držela úvahy, že kluci mají většinou hezkou, neproblematickou pleť a nepoužívají nic. A ejhle, fungovalo to.

Jsem to pořád já, i bez líčidel, nemusím přece nikomu dokazovat, že jsem hezká. Nejvíc mi vadil rozdíl, jak vypadáme s full make-upem, a pak odlíčení. Jako nemocné kuře. Takže se jen utvrzujeme, že líčit se musí.

Změnila jsem nastavení myšlení, šlo to samo. Výhody jsou: strašně moc ušetříš. Jak času, tak peněz. Nestydíš se za sebe a uvědomíš si, že vypadáme všichni stejně. Neřešíš názor ostatních.

Pak příjdou chvíle, kdy se člověk „necejtí“. Třeba teď v zimě: pleť je bledá, takže je na ní vidět jakýkoliv pupínek. V chladu moje kůže promodrává. Takže mám krabičku poslední záchrany, korektor, výjimečně řasenku, spíš tak pro změnu.

Nepoužívám všechno každý den, spíš jak se cítím, nebo je potřeba. Všechno je od RMS Beauty, což je BIO kosmetika s raw přísadami, často na bázi kokosovýho oleje. Balení jsou malá, obaly plně recyklovatelné.

Za tu cenu ti to nejdřív přijde jako nesmysl, ale přesně víš, co si dáváš na obličej. Jak moc to používám, svědčí fakt, že korektor i paletku mám skoro rok.

Nedokážu si už dnes představit mít na sobě full make-up. Ne proto, že bych porušovala nějaké svoje zásady, ale už se v něm necítím. Vidět póry, strukturu kůže, vrásky se mi líbí.

Z péče používám hlavně oleje. Tím, že se nemaluju, nemám ani co odličovat, takže se umyju vodou a natřu kokosovým olejem, olejem z vlašských ořechů, avokádovým olejem od Havlíka nebo Everyday Oil. Je super, ale bohužel mi ho musela kamarádka přivézt z Ameriky. Kokosovým olejem si čistím i zuby, střídám to se solnou pastou od Weledy.

Občas používám čistící pastu Let The Good Times Roll od Lushe, která mi moc voní, někdy si tam koupím pleťovou masku. Ale tím, že neobsahují konzervační látky, tak je nestihnu vypotřebovat.

Po strašně moc letech jsem si přestala barvit vlasy a myju si je jednou za pár dnů přírodním mýdlem od St. Territory.

Líbí se mi, jak se mi zjednodušil život. Je to úleva.

Navíc, jak napsala Susan Sontag ve stati Double Standard of Ageing:

Men present themselves as a face-and-body, a physical whole. Women are split, as men are not, into a body and a face-each judged by somewhat different standards.

What is important for a face is that it be beautiful. What is important for a body is two things, which may even be (depending on fashion and taste) somewhat incompatible: first, that it is desirable and second, that it be beautiful.

Women do not simply have faces, as men do; they are identified with their faces. Man have a naturalistic relation to their faces. Certainly they care whether they are good-looking or not. What he is “really” like is supposed to show. A man lives through his face; it records the progressive stages of his life.

And since he doesn’t tamper with his face, it is not separate from but is completed by his body-which is judged attractive by the impression it gives of virility and energy. By contrast, a woman’ face is potentially separate from her body. She does not treat it naturalistically. A woman’s face is the campus upon which she paints a revised, corrected portrait of herself. One of the rules of this creation is that the face not show what it doesn’t want to show…

Ačkoli je ten text rozhodně diskutabilní, tahle část se mi líbí, prostě muž má tvář a je v jednotě s tím kým je, ženy jsou vlastně vedeny k tomu, aby pomocí různých nástrojů mohly popřít to, čím by ta tvář nedejbože mohla být.

Moje pleť a vlasy vypadají stejně, ne-li lépe než když jsem používala všechny ty produkty. Jediným měřítkem ale chci být sobě já sama. Vždy mi přišlo, že někomu dlužím svou krásu. Ale tenhle názor jsem přehodnotila.

© 2024 Vmagazin.cz | Nakódoval Leoš Lang